Vznik oparu lze předpokládat v obdobích, kdy je naše imunita snížena. Prvotní projev se dostaví v podobě bolesti, pálení či pnutí kůže. Obvykle v rozmezí dvou až tří dnů kůže zarudne a pozvolna se objevují puchýřky naplněné čirou tekutinou. Zpočátku se jedná spíše o menší skupinku, jenž se podél napadeného nervu rozšiřuje. To oparu dává typický tvar pásu, vyskytující se obvykle jen jednostranně. Nejčastěji bývá napaden hrudník, záda a břicho, avšak v menším měřítku se s ním můžeme setkat i na končetinách a obličeji. Zejména v oblasti kolem očí se jedná o vážnou komplikaci, neboť by se virus skrz první větev trojklanného nervu mohl dostat až do oka.
Narůstající malé puchýřky se postupem času slévají do větších a začínají mokvat, což se projeví zakalením tekutiny. Toto období trvá v rozmezí od sedmi do deseti dnů a je doprovázeno bolestí v postižené oblasti. Poté dochází k jejich vysychání a tvoření strupů, které po dalších čtrnácti dnech začínají odpadat. Na kůži mohou být patrné malé jizvičky či drobný rozdíl v pigmentaci. Krom tohoto typického průběhu nemoci se v ojedinělých případech můžeme setkat s bolestivostí kůže bez přítomnosti vyrážky.
Jelikož je pásový opar původem virové onemocnění, jsou další příznaky nápadně podobné chřipce. Dostavuje se celková únava, malátnost, nevolnost a bolesti svalů. Teplota může být mírně zvýšená, avšak všeobecně lze konstatovat, že horečka není až tak běžným projevem a nemusí být přítomna.