Léčba pásového oparu

Dozajista si většina z nás pamatuje, jak si prodělala plané neštovice a co obnášela jejich léčba. V případě pásového oparu se dá konstatovat, že základ je taktéž tvořen symptomatickou léčbou, kdy se mírní projevy onemocnění. Na puchýřky se povětšinou používá tekutý pudr či zinkový olej, které dokáží zklidnit svědění a zmírnit bolest, ale hlavně podporují hojení a zabraňují propuknutí druhotné infekce. Společně s nimi jsou nasazovány analgetika a protizánětlivé léky. U jedinců s narušeným imunitním systémem jsou navíc předepsané antivirotika. Aciklovir, valaciklovir jsou látky přímo cílené na původce onemocnění a navázáním na jeho strukturu mu zamezují se nadále množit. Aby byly tyto látky účinné, je zapotřebí, aby byly aplikovány co nejdříve po propuknutí virového onemocnění. Jako kritická doba se udává 72 hodin, po jejimž uplynutí je jejich účinek nulový nebo jen minimální. Jejich aplikace se muže provádět ústně či infuzí, rozhodnutí je vždy na ošetřujícím lékaři, jenž zhodnotí akutnost zdravotního stavu pacienta. Jelikož se jedná o poměrně drahé léky, jsou podávány jen pacientům, kteří mají následkem nemoci či její náročné léčbě sníženou obranyschopnost. K hospitalizaci se přistupuje jen v případě, že je oparem zasažená velká plocha kůže či nedochází k jeho ústupu.


Zdravý organismus si však s virem vyvolávající pásový opar dokáže bezpotíží poradit vlastními silami. Krom již zmíněného užívání analgetik a aplikace tekutého pudru je doporučeno nasadit některé potravinové doplňky. Často je doporučován zvýšený příjem vitamínu B a C, jenž zabraňují poškozování buněk. Echinacea podporuje obranyschopnost organismu, česnek či třezalka mají protivirové účinky a L-lysin podporuje hojení. Po zaschnutí puchýřků a vytvoření stroupků je za žádných okolnosti nestrhávejte, vedlo by to akorát k vytváření jizviček. Dalším krokem k jejich redukci by měla být jejich pravidelná hydratace, obzvláště vhodné je použití olejů s obsahem vitamínu E.