Pásový opar sice u většiny nemocných působí jen nepříjemné bolesti a nejpozději do tří týdnů odezní, avšak to neznamená, že nemůže způsobit i celou řadu zdravotních komplikací. Obzvláště opatrní by měly být starší lidé a pacienti s oslabeným imunitním systémem. Nejběžnější komplikací bývá propuknutí druhotné infekce, jenž však nepatří k nijak nebezpečným, povětšinou na její zvládnutí stačí nasazení antibiotik. U ohrožených skupin se navíc jejímu propuknutí předchází jejich preventivním užíváním při objevení pásového oparu.
I přes snahy lékařů se přibližně u 6 až 10 procent pacientů dostaví tzv. Postherpetická neuralgie. Postihuje především starší pacienty a dochází při ní k trvalejšímu zasažení nervů, které poté působí bolest i po vyléčení oparu. Charakteristická je silná, přetrvávající bolest pálivého či bodavého charakteru, jíž může provázet zvýšená citlivost. Obvykle do šesti měsíců dojde k jejímu vymizení, avšak u některých pacientů může přetrvávat několik let i doživotně. Základem léčby je užívání adekvátních analgetik. Ty jsou dle potřeby užívány ústně, lokálně nanesením masti nebo v podobě injekční stříkačky. Společně s nimi je doporučována tzv. vitamínová terapie, při níž se aplikují zejména vitamíny skupiny B. Při dlouhodobějších potížích mohou být nasazeny antiepileptika doplněná o antidepresiva, u nichž existuje prokazatelný vliv na snížení bolesti. U pacientů, kteří nereagují na žádnou léčbu, může být rozhodnuto o chirurgickém řešení. Stimulace Gasserského ganglia a spinálních nervů je zabezpečena voperovaným stimulátorem.
Kapitolou samo o sobě je výskyt pásového oparu v oblasti obličeje, zvláště v blízkosti očí a uší. V tomto případě hrozí vznik Ramsay-Huntova syndromu. Zpočátku se dostavuje silná bolest v uchu, závratě, obrna lícního nervu či hluchota. Nástup je však natolik rychlí, že u neinformovaných lidí dochází k záměně s mrtvicí. Po nasazení léčby se obvykle do 48 hodin dostavuje zmírnění příznaků. Obdobně probíhá i napadení trojklanného nervu, jenž prochází oblastí oka. Tyto komplikace, stejně jako pravděpodobnost propuknutí virové encefalitidy je však velmi nízká a jejich výskyt je opravdu ojedinělý.